Archiv Scat! Existuje typ člověka, který se nedokáže spokojit s tím, že si jen prohlédne nějaký divný klip a jde dál. Potřebuje kompletní sbírku. Každého tvůrce. Každý tag. Tlačítko pro třídění, počet stránek a možnost pokračovat, dokud mu nevyschnou oči. Tím člověkem jsi ty. A kvůli lidem, jako jsi ty, musím se prohrabávat sračkama a o deset minut později zvracet. TY… Ty si uprostřed týdne v noci obnovuješ katalog sraček a říkáš tomu koníček. A já? Mám slabý žaludek. Vždycky jsem měl. Je mi nevolno už jen při pohledu na ochranné zástěny u bufetů. Takže když jsem otevřel ScatArchive.com a úvodní stránka mi nabídla výběr sraček… no, mým prvním instinktem bylo zavřít záložku a jít dál. Možná jsem utekl na záchod a zvracel někde mezi doporučenými položkami a seznamem nejoblíbenějších… ale to teď na chvíli ignorujme.
Pokud s tebou žena hodlá promarnit odpoledne, měla by dostat alespoň příplatek za práci v nebezpečném prostředí. Žiješ z zbytků, porna a slabé naděje, že někdo zamění tvůj nedostatek nároků za otevřenou mysl. ScatArchive si nic nemýlí. Podívají se na tvůj nechutný zadek, pokrčí rameny a vmetou ti ten zatracený archiv přímo do ksichtu, celý umazaný od hovna a tak. Takže tady teď jsme, začínáme na první stránce ze sto devadesáti osmi… a já už se chci zabít, protože vím, že nějaký zvrácený úchyl někde venku obětoval drahocenný čas svého dne, aby si sedl a sestavil tuhle sbírku. Chci toho chlapa najít a hodit po něm hovno. Ne, to je jedno… možná by se mu to líbilo. Asi mu naseru na čelní sklo, jen abych dokázal, co mám na mysli.
Už to smrdí
Každopádně, logo je nahoře, rozdělené jako etiketa na sklenici: Scat, pak Archive. Kéž bych se na to mohl dívat dalších dvacet minut místo toho, abych zkoušel ukázky, ale co už… svět se o moje touhy nezajímá. Vedle toho je vyhledávací pole, což je optimistické. Co hledáš, co ti kategorie ještě neprozradily? Víš co… neodpovídej. Nechci to vědět. Než se stihneš na cokoliv pořádně podívat, stránka tě pokárá. Zjištěn blokovač reklam. Reklamy udržují ScatArchive zdarma. Vypni ho a znovu načti stránku. Skoro jsem tu upřímnost ocenil. Pak se mi sponzorované okénko pokusilo prodat tu nejnávykovější hru, jaká kdy byla vytvořena, a další mi nabídlo, že mi vytvoří umělou přítelkyni, která může být dominantní nebo submisivní, manželkou nebo divočkou. Kámo, už tak bojuju s dávivým reflexem. Právě teď nepotřebuju kreslenou manželku! Vlastně ano, potřebuju! A má na starosti úklid! Kdybych jen mohl přivolat AI waifus, aby za mě psaly tyhle recenze… život by byl tak zatraceně jednoduchý. Ale ne, musím tu sračku odklízet ručně, protože k tomu jsem se zavázal v momentě, kdy jsem otevřel internet.
Věřte tomu nebo ne, tahle stránka má nabídku kategorií. Nepřekvapuje mě to. Každopádně, kategorie jsou následující: Vše, Špinavý anál, Toaletní otroctví, EFRO, což je jejich roztomilý způsob, jak říct „jíst jen zezadu“. Lesbičky, Rozmazávání, Kálení do kalhotek, Masturbace, Sekce s Japonkami, Ebony, Prdění… Pak Další kategorie, které ani nebudu vypisovat. A pak samotná videa… jako první je sekce „Spotlight“: čtyři vybraná videa, jako by nějaký kurátor s poznámkovým blokem vybral ta, která mi nejspíš zkazí den. Jedno z nich, od tvůrce, který si říká dirtyanal, mělo téměř patnáct tisíc zhlédnutí a trvalo asi dvanáct minut. Video jsem si nepustil. Nechtěl jsem. Pak má Filthy Japanese Girl pár doporučených klipů v délce kolem dvaceti minut, jeden z nich se jmenuje Rotten Overload, což zní jako název hentai. Smutty Luce se objevuje s velkým finále, které pojmenovala jako chvástání. Tu záložku jsem zavřel, znovu otevřel a nenáviděl jsem obě verze sebe sama. Pod tímto výběrem najdete zbytek obsahu. Můžete ho seřadit podle nejoblíbenějších za posledních dvacet čtyři hodin, nejnovějších, nejdelších, nejkratších… už víte, jak to chodí.
Vy jste ale zvrhlí
Jsou tu stránky tvůrců, které jsou nějak horší než kanalizace plná náhodných klipů. To znamená, že k těmto monstrózním kouskům je připojeno jméno. No nic, ti tvůrci? Ninounini, Kaitlyn Katsaros, dirtyanal, Smutty Luce, Miss Medea, Malafalda… Můžete si prohlédnout jejich celé dílo. Celá ta sbírka výkalů. To nechci… Tohle nechci. Chci odtud pryč. Chci se vyklouznout z tohohle konečníku a vrátit se k normálním věcem. Místo toho se podívám na populární videa, protože samozřejmě existují i populární videa! Lesbické monstrum, scat a trojka s polykáním? Třicet jedna minut?! Chcete mi říct, že tam lidi sedí a honí si ho na tuhle sračku (slovní hříčka zamýšlená)? A po tomhle následuje Mia’s Scat Academy… jako bychom potřebovali nějakou akademii. Zní to jako škola, ze které bych odešel ještě před úvodním setkáním. Ale to ani zdaleka není to nejdivočejší ze všeho. Tvůrkyně jménem Kaitlyn Katsaros má klip s rozmazáváním, který trvá přes hodinu, a další, kde podle názvu slouží jako záchod na moč a hovna… Patnáct minut… dělá to patnáct minut. Kámo… respektuju tu snahu. To je všechno, co můžu říct, než se pozvracím.
Dole na stránce si web vzpomněl, že má sourozence, FartsArchive. Samozřejmě že mají druhý web věnovaný prdům. Měl jsem to čekat. Víš, co je na tom všem nejhorší? Ty zatracené videa se přehrávají. Vážně jsem se modlil, aby se nepřehrávaly, což je u mě poprvé. Ale ne… přehrávání funguje bezchybně. Musíte vydržet jen jednu reklamu, která nemá nic společného s lidskou defekací, a pak se spustí ta zatracená nechutnost. Nějak jsem se ztratil v té hromadě sraček, a to je pro tuhle stránku kompliment. Skončil jsem na stránce „Obrovský sračkový orgasmus“, s nohama v obličeji a tak, v karavanu. V ZASRANÉM OBYTNÉM VOZE! Lidi si kvůli tomu pronajali auto… Ale je to ještě horší, jakmile se dostanete na „Vacation Chronicles“. V podstatě někdo jel na dovolenou a vzal si s sebou celý archiv. Teď jsem traumatizovaný. Už nikdy se neubytuju v hotelu. Vážně doufám, že ten hotel má tlakovou myčku a kněze. To je všechno. Už se nebudu prodírat dalším smradlavým videem. Ani náhodou. Můj žaludek už hlasoval proti. Jestli to chceš prozkoumat dál, posluž si. Teď mě omluv, musím na záchod.
Kašlala jsem na svou hrdost a udělala jsem to
Takže… závěrečné slovo? Klady a zápory? Žádné klady nemám. Mám mátu a slib, že tahle stránka funguje líp, než by měla. Design je čistší než samotné téma. Nabídka je přehledná. Tlačítka pro třídění fungují. Adresář tvůrců tu není proto, aby se vysral na algoritmus Googlu. Otravné reklamní výzvy jsou otravné, ale zároveň to byl jediný moment, kdy se stránka zdála starat o můj uživatelský zážitek. Vyskakovací okna a sponzorované hry byly mou spásou. V životě jsem ještě nikdy nevydržel sledovat celou reklamu. Tohle je pro mě poprvé. A nějak… jsem chtěl, aby se objevila další. Neobjevila se. Videa se přehrála a splnila svůj účel.
Kdybych mohl udělat jednu změnu, bylo by to varovné upozornění větší než logo, třeba kbelík přichycený sponkami k monitoru. Kromě toho ScatArchive plní to, co jeho název slibuje. Je rozsáhlý, je seřazený a neuhýbá. Jsem znechucený. Mám slabý žaludek a ten prohrál. Tahle recenze tu nebyla pro moje potěšení. Byla pro VÁS, čtenáře, ty samé lidi, kteří se podívají na „Lesbian Monster Scat Swallow Trio“ a pak se zeptají, co je k večeři. Vy jste mě do toho dostali. Poděkování by bylo laciné. Kouření by byl začátek. Tak si to radši rozepnu a mám to za sebou. Vlastně ne… Teď nemůžu ani pomyslet na porno. Jsem hluboce traumatizovaný a nemůžu se dočkat, až se nadobro odpojím od internetu. Aspoň třídenní pauza. To je to, co potřebuju.
